VYCHÁZKA K POMNÍKU LETECKÉHO NEŠTĚSTÍ POD ZHŮŘÍM

letadlo1

Trasování, vzdálenosti

Cesta je dobře vyznačena symbolem letadélka, je dlouhá v jednom směru 1,6 km.

 letadlo4

Letecká katastrofa na svahu Huťské hory

Málokterá místní událost vzrušila mysli obyvatel Šumavy tolik jako letecké neštěstí, ke kterému došlo o Vánocích 1937 na severní stráni Huťské hory (Knappenbergu) u Kašperských Hor. Dodnes má tato letecká havárie ještě řadu pamětníků zvláště mezi obyvateli Sušice a šumavského podhůří. I v našich dnech je místo tragédie na Huťské hoře častou zastávkou turistů, kteří sem odbočují z turistické cesty z Horské Kvildy a Zhůří do Kozího Hřbetu a Kašperských Hor. Na Štědrý den 1937 odpoledne odstartovalo letadlo linky Bukurešť - Vídeň - Praha k pravidelnému letu z Vídně do Prahy a dále mělo letět až do Paříže. Na palubě tohoto šestnáctimístného letadla společnosti Air France byly tenkrát jenom tři osoby - pilot Československých aerolinií František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný cestující, známý pražský advokát JUDr. Karel Flanderka. Letoun nabral výšku 1900 metrů a rychlostí až 250 kilometrů v hodině mířil na Prahu. V nastupující tmě jej navigovala síť goniometrických stanic, které přijímaly rádiový signál letícího stroje. Nad naším územímse letadlo dostalo do husté mlhy. Zatímco se blížilo k Praze, došlo na letišti v Ruzyni k tragickému omylu. Navigátor v domnění, že letadlo Prahu už přeletělo, udal pilotovi kurs vedoucí na jihozápad. Byl přesvědčen, že letoun se nachází v prostoru Mělníka a proto je třeba jej otočit a dovést zpět na letiště. Pro naše letadlo, které ve skutečnosti tak daleko nebylo, to byla však směrovka ke smrti. Navíc později vyplynuly informace, že po udání posledního kursu pracovníci navigačnístanice ruzyňského letiště se o letadlo dále nestarali a odešli k vánoční oslavě. Službu konajícího pracovníka gonia k tomu uspokojilo vědomí, že letadlo řídí jeden z nejlepších pilotů. František Lehký, plně však závislý na navigaci, v tmě a mlze zabloudil, pokračoval v udaném kursu a od Prahy se neustále vzdaloval. Třímotorový letoun Wibault - Penhoët 282 - T12 se tak přiblížil až k Šumavě. Svědci v Sušici a posléze v Nezdicích, Kašperských Horách a Červené zaznamenali neobvykle nízký průlet letadla. Někteří lidé dokonce viděli světelné signály letounu a střílení raket.V dalším okamžiku v rychlosti 250 km v hodině stroj v nadmořské výšce 1080 metrů narazil do severní lesnaté stráně Huťské hory (zvané tenkrát Knappenberg) v prostoru mezi osadami Zhůří a Podlesí (Vogelsang). Palubní hodiny se zastavily v 17,39. Pád letounu lidé z okolí zpozorovali (například obyvatelé Červené dobře slyšeli praskající ránu při nárazu letadla), ale nepřístupný terén, hustá vánice, vysoký sníh i výjimečný čas Štědrého večera vyloučily okamžité pátrání. Teprve až druhý den ráno se za pomoci četnictva a lesního personálu rozvinula pátrací akce. Trosky letadla a těla obětí prý jako první objevil patnáctiletý syn místního hajného Šmídla. Situaci na místě havárie popsaly Sušické listy z 31.12 1937. "Na pasece u trosek zatím četnictvo, policejní a finanční stráž hlídkuje. Je to prostě strašný pohled. Tři těžce potlučené mrtvoly mužů, pak halda trosek, dva silné kmeny stromů, jakoby ve výši ustřihnuty, jak na ně nalétlo letadlo svými křídly a pak asi po 80 až 100 m teprve trup letadla. V okruhu snad 100 m různé části mohutného třímotorového dopravního letadla typu Wibault… Spousta balíčků letecké pošty rozmetána po okolí. A jak zvláštní při veliké zkáze - láhev se šampaňským se při pádu nerozbila! Benzinové přívody zavřeny. Snad vteřinu před smrtí pilot učinil zadost povinnosti a proto letadlo neshořelo. Komise zajišťuje přístroje a palubní záznamy… Zástupci společnosti provádějí šetření na místě samém. Velikým počtem aut sjíždějí se lidé z celého kraje k místu neštěstí. Z dálky dvou i více hodin cesty, přicházejí lidé, aby shlédli hrůzný obraz…" Na místo neštěstí přijela i manželka nešťastného pilota Františ-ka Lehkého. Doprovázeli ji kolegové a přáteléLehkého šéfpilot Sládek a šéfpilot Kupka. Na saních byly pak oběti v rakvích převezeny do Kašperských Hor a odtud později po pitvě a po veřejném církevním obřadu smutečními auty do Prahy.

Událost ve své době vyvolala velkou pozornost. První strany novin zaplavily titulky jako Tři mrtví v letadle o Štědrém večeru, K štědrovečerní tragédii, Osudný povel k cestě na smrt, Kouzlo Vánoc a ošklivost šlendriánu, Mylná výzva k letu do jisté smrti, Dopis Ježíškovi v kapse pilota… Tragičnost havárie byla umocněna ještě tím, že se stala v den a hodinu, kdy ve všech rodinách lidé zasedali k štědrovečernímu stolu a rozsvěcovali svíčky na vánočních stromcích. Letecké neštěstí u Kašperských Hor v tenkrát velmi rozjitřené době nedlouho před odstoupením rozsáhlých území fašistickému Německu podnítilo některé odvážné spekulace. Tvrdilo se například, že likvidace letadla mohla být záměrem temných sil, když vyšlo najevo, že letoun, nebo dokonce právník Flanderka osobně mají převážet materiály kompromitující samotného Hitlera. Dnes stojí v místech letecké katastrofy malý kamenný pomníček se jmény obětí.Vzpomínka na leteckou havárii byla živá v poválečných letech i v samotných Kašperských Horách. Pamětníci mohou dosvědčit, že v místním muzeu ve čtyřicátých a v polovině padesátých let byly dlouhou dobu vystaveny některé památky z havarovaného letadla. Muzeum Šumavy dodnes uchovává rozměrné kormidlo, sedadlo člena posádky, vrtulový list, fragmenty palubních pří-strojů a také dokumentaci včetně fotografií.

Letecká havárie, ke které došlo o Vánocích 1937 nedaleko Kašperských Hor, byla v pořadí čtvrtou leteckou katastrofou, která postihla naši civilní leteckou dopravu. Francouz Pierre Astruc, radiotelegrafista, zahynul při neštěstí. Pražský advokát JUDr. Karel Flanderka, jediný cestující, zahynul při neštěstí

PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy Kašperské Hory

letadlo3

 

 

::2014 Všechna práva vyhrazena - Obecní úřad Horská Kvilda ...::