PŘÍRODA NA HORSKÉ KVILDĚ

 

biotopy 

 

Horská Kvilda a její okolí se může pyšnit vysokou mírou zachovalosti přírody, ať již jde o louky, vřesoviště, rašeliniště, nebo lesy.

    Domy na Horské Kvildě jsou obklopeny loukami, z nichž některé mají vysokou přírodní hodnotu a jsou domovem celé řady chráněných druhů. Jedná se o horské trojštětové louky, o chudé smilkové trávníky a vlhké pcháčové louky.

    Horské trojštětové louky jsou často zemědělsky obhospodařované sečí, či pastvou. Jsou to středně vysoké louky, kromě trav zde dominuje rdesno hadí kořen (Bistorta major), chráněný zvonečník černý (Phyteuma nigrum), silenka dvoudomá zvaná též knotovka (Silene dioica), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), či kakost lesní (Geranium sylvaticum), často zde též bývá koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), chráněná mrkvovitá rostlina, známá pod názvem medvědí kořen, která se v minulosti hojně používala k výrobě likérů.

    Horské smilkové trávníky jsou nižšího vzrůstu, vedle převažujících trav smilky tuhé (Nardus stricta) a metličky křivolaké (Avenella flexuosa) jsou typickými dominantami chráněné druhy prha arnika (Arnica montana) a hořec šumavský (Gentiana pannonica). Dalšími charakteristickými rostlinami jsou např. rozrazil lékařský (Veronica officinalis), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), či chráněné druhy hadí mord nízký (Scorzonera humilis), celík zlatobýl (Solidago virgaurea), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), vzácně se vyskytuje vstavač běloprstka bělavá (Pseudoorchis albida) aj.

    Vlhké pcháčové louky s pcháčem bahenním i různolistým(Cirsium palustre a heterophyllum) a ostřicemi (Carex) bývají při potocích a jiných podmáčených stanovištích a většinou jsou zde ponechány ladem. V této vysokobylinné vegetaci bývá hojně zastoupeno rdesno hadí kořen (Bistorta major), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), škarda bahenní (Crepis paludosa), sítina rozkladitá (Juncus effusus), na jaře žlutě kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris) a starček potoční (Tephroseris crispa), a mnoho dalších vlhkomilných rostlin. Ojediněle se pak najdou vstavače (Dactylorhiza majalis a Fuchsii) i naše nejjedovatější rostlina oměj šalamounek (Aconitum plicatum).

    Především na bývalých výsypkách hlušiny (sejpech) a na extrémně chudých stanovištích nacházíme vřesoviště s keříčky vřesu obecného (Calluna vulgaris), brusnice borůvky, brusnice brusinky a vlochyně bahenní (Vaccinium myrtillus, Vac. vitis-idaea a Vac. uliginosum) a bohatým mechovým patrem. Stejně jako pro smilkové trávníky, se kterými se ostatně často stanovištně mozaikovitě prolínají, je i pro vřesoviště typická prha arnica (Arnica montana) a zlatobýl obecný (Solidago virgaurea).

    V bezprostředním i vzdálenějším okolí Horské Kvildy se nachází řada rašelinišť. Mezi významná velká rašeliniště v okolí patří Zhůřské slatě, Horskokvildské slatě, Jezerní slať, Mezilesní slať, a dále je zde mnoho dalších menších. Rozlišujeme dva typy rašelinišť - přechodová rašeliniště s ostřicorašeliníkovou vegetací sycená především pramenící vodou, a vrchoviště, zásobená hlavně srážkovou vodou, často porostlá borovicí bažinnou (Pinus x pseudopumilio). Z ostatních rašeliništních druhů hojně se vyskytujících na obou typech rašelinišť můžeme jmenovat kromě dominujících rašeliníků (Sphagnum) především suchopýr pochvatý i úzkolistý (Eriophorum vaginatum a angustifolium) a chráněnou klikvu bahenní (Oxycoccus palustris). Ve vrchovištích je dále typická brusnice brusinka, vlochyně bahenní a brusnice borůvka (Vaccinium vitis-idaea, Vac. uliginosum, Vac. myrtillus), vyskytuje se zde i řada chráněných rostlin, např. šicha černá (Empetrum nigrum), rosnatka okrouhlolistá a anglická (Drosera rotundifolia a anglica), kýhanka sivolistá (Andromeda polifolia), bříza zakrslá (Betula nana), či suchopýrek trsnatý (Trichophorum cespitosum). V přechodových rašeliništích často dominuje ostřice zobánková (Carex rostrata), nebo ostřice obecná a ježatá (Carex nigra,echinata). Mezi chráněné druhy zde rostoucí patří vstavače (Dactylorhiza majalis a Fuchsii), všivec lesní a bahenní (Pedicularis sylvatica, palustris), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), zábělník bahenní (Potentilla palustris) a řada dalších druhů.

    Lesy v okolí Horské Kvildy patří již převážně do pásma klimaxových smrčin (okolo Hamerského potoka jsou to i smrčiny inverzních poloh), často i smrčin podmáčených a rašelinných. V nižších polohách a na svazích k Vydře jsou již zastoupeny bukové smrčiny až smrkové bučiny, ve fragmentech (1. zóny) i velice dobře zachovalé se zastoupením kromě smrku ztepilého (Picea abies) též buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba). Ve své většině jsou lesní porosty poznamenané jednostranně vedeným smrkovým hospodářstvím posledních staletí, takže silně trpí větrnými a kůrovcovými kalamitami, hlavně v sousedství bezzásahových zón NP Šumava, ale i jinde. Zejména vrchol Antýglu se v posledních letech významně odlesňuje. Odlesněné plochy jsou ale ihned zalesňovány a vytváří se na nich nová generace lesa.

    Horská Kvilda se nachází uprostřed Národního parku Šumava. V okolí žije celá řada vzácných a chráněných živočichů, z nichž nejznámější je tetřev hlušec, tetřívek obecný, datlík tříprstý, rys ostrovid, vydra říční a řada dalších. V lesích se často můžeme setkat s početně rozšířenou spárkatou zvěří (jelení, srnčí, černá zvěř). O šumavské fauně obecně si můžete přečíst i podrobněji zde.

    Se šumavskou přírodou se nejlépe seznámíte prostřednictvím naučných stezek a informačních středisek Správy NP a CHKO Šumava.

::2014 Všechna práva vyhrazena - Obecní úřad Horská Kvilda ...::